Deník #4

28. února 2016 v 13:49 | mia |  Deník
Celou dobu, co mám tento blog jsem mluvila, jen v mlze. Rozhodla jsem se, že vám už konečně řeknu, o co tady jde.
Nevím, jestli to vůbec dokážu vysvětlit, ale pokusím se o to.
Snažila jsem se ten článek co nejvíc zkrátit, ale pořád není nejkratší, omlouvám se.


Všechno to začalo skoro 3 roky zpátky. Bylo mi dvanáct. Měla jsem se ráda, měla jsem ráda svoje přátele a užívala jsem si života.
Bylo jaro a všichni začali řašit to, jak budou v létě vypadat. A já si řekla, že to zkusím taky. Začala jsem běhat, ale dělala jsem to jen pro svůj dobrý pocit.

Nedokážu si vzpomenout, čím to přesně začalo. Nikdy jsem nebyla tlustá. Ale najednou jsem si začala myslet, že jsem.
Začala jsem běhat víc. Ale o hubnutí jsem nevěděla nic, neznala jsem kalorie, neznala jsem kardio. Když se ani po pár týdnech nic nezměnilo, byla jsem naštvaná.

A pak jsem na internetu objevila pro-ana stránku. (Pokud to neznáte, jde o nezdravé hubnutí, bez jídla s hladovkami...)
A řekla, jsem si, že to vyzkouším. Myslela jsem si, že jenom na pár dní omezím jídlo, zhubnu a pak budu zase normálně jíst.
Tak jsem pár dní málo jedla a zhubla jsem. Pak jsem začala jíst, ale přišel jojo efekt a já jsem všechno nabrala zpátky. Takže jsem zase přestala jíst.
Takhle to šlo několikrát.
Tehdy jsem to brala jako srandu, jako super způsob hubnutí. Měla jsem pro-ana ask, pro-ana blog, byla jsem v pro-ana chatu a všechno mám pořád.

Taky jsem měla takové chvíle, kdy jsem si říkala, že dělám blbost, že je to špatná cesta a přešla jsem na zdravé hubnutí. Pak jsem zase přibrala a zase přestala jíst. A takhle to šlo další rok a půl.

Ale poslední půlrok už to není ta hra. Když jsem nejedla, měla jsem deprese kvůli aně.
Když jsem jedla, měla jsem je kvůli výčitkám. Šlo to se mnou z kopce.

Ale nikdo si nevšímal. Nikoho jsem nezajímala. Nikdo si nevšiml, že nejím, nikdo si nevšiml, že jsem se řezala, že se nesměju. Zhubla jsem 10 kg. Měla jsem 37kg, ale pořád jsem nebyla šťastná. Probrečela jsem noci. Ale já jsem byla všem ukradená. Dál jsem hladověla a ničila jsem se. Chtěla jsem se zabít...


Neviděla jsem smysl toho, proč tady jsem. Všechny holky okolo mě měly kluky. Pořád o nich básnily a já nevěděla, co je se mnou špatně. Sváděla jsem to na to, že jsem tlustá, hnusná a pitomá. Připadala jsem si sama.

A pak jsem si jeden večer uvědomila, že se nechci takhle trápit. Svěřila jsem se se vším mé nejlepší kamarádce. Divila se a slíbila mi, že mi pomůže, že to spolu zvládneme, že mě do toho nenechá znovu spadnout.
Ale, když jsem za dva dny zase nejedla, dělala, že to nevidí.
Navíc to řekla všem. Kamarádi se na mě na obědě dívala a říkali mi
"Zase nežereš?"
"Nažer se konečně."
"To tě jako máme krmit?"
"Pro-ana, že?"

Věřila jsem jí, myslela jsem, že tenhle kolotoč konečně skončí. Ale bylo to ještě horší, protože jsem přišla už o všechny. Kamarádi si dva roky ničeho nevšimli, kamarádka se na mě vykašlala a řekla to všem.

A jak jsem na tom teď? Stejně.
Deprese sílí a došlo mi, že se z toho sama nikdy nevyhrabu. Ale není tady nikdo, kdo by mi pomohl.
Já už ani pomoct nechci. Nemám se proč snažit.
Já se snažila pomáhat všem, ale když potřebuju pomoct já, nikoho to nezajímá.

Co jsem komu udělala.

Do dneška jsem se držela, ale zase do toho padám. A je mi jedno, co se mnou bude. Nechci, aby mě někdo litoval, můžu si za to sama.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 buttercup♡ buttercup♡ | Web | 29. února 2016 v 8:48 | Reagovat

"Myslela jsem si, že jenom na pár dní omezím jídlo, zhubnu a pak budu zase normálně jíst." jojo, přesně tohle jsem si říkala, než u mě začala bulimie.
Poruchy příjmu potravy jsou snad to nejhorší, co může být. A přesně jak píšeš, není nikdo, kdo by byl schopnej tě z toho vytáhnout, to musíš chtít sama. Však to znám, vím, jak jsem na tom já, že. Hodně štěstí holka, zůstaň silná. ♥

2 flow flow | Web | 29. února 2016 v 15:02 | Reagovat

Já vím, jak ses cítila a jak se teď cítíš, jelikož jsem si ppp prošla a je to hrozný hrozný hrozný, ale udělalo mě to silnější a teď´, když už nejsem nemocná, si sebe více vážím a dokážu se mít ráda.
Buď silná.

3 random-life-things random-life-things | Web | 29. února 2016 v 17:07 | Reagovat

[1]:: Jo.. Jsem ráda, že mě alespoň někdo chápe. Problém je, že já z toho ven ani nechci. Děkuju ♥

[2]:: Je to strašný a ti, co to nezažili to nepochopí. Musíš být hrozně silná, že ses z toho dostala. Děkuju ♥

4 Simix Simix | Web | 29. února 2016 v 18:18 | Reagovat

~Čaué~
Anu zná myslím každý :/
Jakože o co jde.
Do any bych nikdy nešla!! Už tak jsem dost hubená :)
Spustu lidí si ze mě dělá "srandu", že jsem anorektička.
Je to kamarádka na hovno.
Ukaž všem, že jsi silná a jez střídmě ... častěji třeba, ale trochu, rozhodně ale nehladov a rozhodně se nepřejídej. Hodně štěstí :3

5 Natálie Natálie | Web | 1. března 2016 v 10:31 | Reagovat

opravdu si nikdo nevšiml? :OOO a jak to proboha mohla říct všem? :O tak to teda nechápu.. snad kámoška je tu pro tebe a né aby to všem vykládala.. a prosím nepadej do toho.. já si tím taky prošla.. to zvládneš :) :* drž se :) prosím

6 random-life-things random-life-things | Web | 1. března 2016 v 12:41 | Reagovat

[4]: V dnešní době asi všichni...
Já to neumím, nejde mi to. Buď jím málo, nebo moc. Nic mezi tím...

[5]: No, jenom jeden spolužák si všiml, že jsem ”smutná”. Jinak nic. Já to taky nechápu. Už jí nevěřím. Všechno co jsem jí kdy řekla, rozkecala dál. Co je tohle za kamarádku. Já bych její tajemství nikdy nikomu neřekla... Děkuju, ale nemá to smysl.

7 dreamingkassy dreamingkassy | E-mail | Web | 1. března 2016 v 20:15 | Reagovat

Niektorí ľudia sú svine. Ako toto dokázala to by som nedokázala urobiť ani nepriateľovi , keď sa mi niekto zverí beriem to vážne ! Určite to zvládneš len si ver ! Dokáž všetkým , že si tá najlepšia !

8 Andey Andey | Web | 3. března 2016 v 20:06 | Reagovat

Jsi silná už jen v tom, že jsi to dokázala napsat. Dokážeš se z toho dostat. :)
Nechápu, jak ti to ta kamarádka mohla udělat, tak to není žádná kamarádka.

9 Anna | sova-na-fetu.blog.cz Anna | sova-na-fetu.blog.cz | E-mail | Web | 4. března 2016 v 11:43 | Reagovat

Kamarádka, která udělá něco takového, je pěkně na hovno kamarádka. Nevím, co k tomu napsat, když ani sama nevíš, jestli se z toho chceš vyhrabat :/ Snad jen to, že všechno bude časem v pořádku ☺

10 Sabush Sabush | Web | 5. března 2016 v 11:15 | Reagovat

Tiež som mala podobnú "nanič" kamarátku.. a proste som to s nou ukončila, nemalo to zmysel, nebol to ten pravý človek v mojom životu, a teraz je mi bez nej oveľa lepšie ! :)

11 MARY AND IVY || Unique&Awkward MARY AND IVY || Unique&Awkward | Web | 15. března 2016 v 14:56 | Reagovat

Je mi hrozne ľúto, čím si si musela prejsť, čím si stále prechádzaš. Priznám sa, že som mala pri čítaní článku problém nerozplakať sa. Nespadla som síce do toho až tak, ako ty. Ale presne viem, ako si sa cítila, pretože doteraz beriem jedlo trochu ako svojho "nepriateľa" a keď sa poriadne najem, mám z toho výčitky a to nie je zdravé. Uvedomujem si to. Tiež som mala obdobia, kedy som nechcela nič jesť a bola som celý deň povedzme na jednom jablku a ryži. Našťastie som si uvedomila, že zdravie je prvoradé a tak s tým bojujem. Ak sa budeš chcieť vyrozprávať alebo s niekým pokecať, v pohode mi napíš :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama