Deník #3

17. února 2016 v 14:19 | mia
Po dlouhé době zase píšu článek. Tak to vypadá, že z tohohle blogu bude jeden velkej depresivní deník.
Je možný, že to nepochopíte, ale alespoň jsem se mohla vypsat.

Cítím se, jako bych se zasekla v jednom bodě.
Nebaví mě tenhle život.
Proč mám pocit, že na mně nikomu nezáleží? Proč se vědomě ničím?
Chybí mi smysl toho všeho. Někdo, kdo mě udrží nad vodou. Někdo, kdo vás chytí když padáte.
Proč mám pocit, že nikoho takového nemám? A je to vůbec "jen pocit"?
Pořád nechápu, co dělám špatně. V čem jsem tak hrozná? Čím jsem si tohle zasloužila?
Po nocích se přistihuji, jak si říkám hrozné věci.
Chci brečet, chci, aby ta bolest šla spolu se slzami ven.
Ale ona neodchází. Nikdy.
Dostala jsem se už tak daleko, že je mi všechno jedno. Je mi jedno, co se mnou bude.
Na ostatních mi záleží víc než na mně.
Ale na mně nezáleží nikomu.
A je to jenom horší. Všechno se to pořád vrací.
Někdy mám pocit, že mi život dovolí dostat se nahoru jenom, aby mě pak mohl shodit z větší výšky.
Vždycky, když si už myslím, že je to v pohodě, vrátí se to ještě ve větší síle.
Každý den přicházím o iluze. Už nevidím to dobré.
Najednou jsem zjistila, že vlastně v ničem nevynikám. Nic se mi nedaří.
Z věcí, které mi šly se staly jen další, ve kterých jsem průměrná.
Z prátel se stali další lidé, kterým jsem úplně jedno.
Prý jsem se změnila. No a co, deprese mění lidi.
Z holky s velkými sny, co měla ráda svět, sebe a na všechny byla milá se stalo tohle.
Nic.
Ale nedávám to za vinu nikomu jinému než sobě.
Už je mi jasný, že se z tohohle hnusu sama nedostanu, ale nemám se komu svěřit.
Všechny odradím a zklamu.
A když už se v té tmě objeví světlo, za chvíli zase zhasne.
Už ani nevím, kdo jsem.
Přetvářka sem, přetvářka tam. Ve škole, doma...
Pořád se snažím dělat ze sebe někoho jiného, protože já nejsem dost dobrá a nikdy nebudu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Zuzka Zuzka | E-mail | Web | 19. února 2016 v 14:36 | Reagovat

Bohužiaľ, keďže celkom neviem aké problémy máš, sa mi ťažko píše nejaký zmysluplný komentár.
Ale ver, že niektoré veci nie sú tak zlé ako sa na prvý pohľad zdajú. A asi to znie veľmi jednoducho, ale ak so sebou a svojim životom nie si spokojná, tak bojuj a niečo zmeň ;)

2 Lucka Lucka | E-mail | Web | 19. února 2016 v 19:30 | Reagovat

Já upřímně věřím, že každé špatné období jednou přejde a zase se nám povede líp. Já jsem si toho v poslední době taky dost zažila, i když s tvými problémy se to nejspíš srovnat nedá, každá trpíme trošku jinak, ale ono se to zlepší. Pevně tomu věřím, naděje umírá poslední.

3 Mariiis_N Mariiis_N | Web | 22. února 2016 v 20:34 | Reagovat

Každý má někdy takovéhle stavy, kdy neví kam dál a podobně. Ale věř, že je to jenom špatné období, všechno přejde a bude lépe. Musíš jen věřit. Když o tom přesvědčíš sama sebe, dopadne to tak.

4 work-with-kaite work-with-kaite | Web | 23. února 2016 v 18:05 | Reagovat

To znám:/ Drž se

5 cincina cincina | Web | 23. února 2016 v 18:50 | Reagovat

Mívám podobné stavy. Ono to přejde, ale chce to čas. Nic jiného s tím asi ani dělat nemůžeš. Spíš se v tom snaž neutápět. Zkus se nějak rozptýlit. Na mě když jde depka, tak se snažím dělat milion věcí jenom proto, abych na to zapomněla:)
Přetvářku znám až moc dobře. Doma až tak ne, ale hlavně ve škole nebo mezi kamarády. Tam je toho až až.
Jestli si chceš promluvit, tak mi klidně napiš:))

6 random-life-things random-life-things | Web | 28. února 2016 v 12:35 | Reagovat

[1]: Děkuji za komentář. Rozhodla jsem se, přestat mluvit tak ”záhadně”. V příštím článku řeknu, o co jde.

[2]: Myslím si, že každý se kvůli něčemu trápí. Jenže většina problémů odchází, ty moje ne (zatím). Děkuju za komentář.

[3]: Souhlasím. Jsme jenom lidi.

[4]: Děkuju.

[5]: Já se snažím, dát tomu čas. Ale je toho hodně...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama