Leden 2016

Deník #2

9. ledna 2016 v 21:45 | mia |  Deník
Včera v noci jsem zase brečela a vím, že dnes budu znovu.
Znáte ten pocit, když něčemu věříte, máte pocit, že se vám konečně daří, ale pak se všechno zhroutí jako domeček z karet?
A sebevědomí zase na bodu mrazu...
Je to maličkost, ale i ty dokážou ublížit.
Nedokážu hodit věci jenom tak za hlavu, musím o všem pořád přemýšlet.
O tom, co jsem udělala špatně a mohla udělat jinak.
Jedna moc hodná holka mi řekla, že si mám každý den před zrcadlem říkat, že jsem krásná. Že se mám ráda.
Ale ono to asi nemá smysl, když si pak tisíckrát za den řeknu, jak se nesnáším.
A lidi by si už konešně mohli uvědomit, že slova bolí. I když to nemusíte myslet špatně, nevíte jak to ten člověk vezme.
Mám dost těhle rádoby žertíků, kterým se zasměju, ale v noci brečím.
Prosím...

Deník #1

2. ledna 2016 v 18:05 | mia |  Deník

Mám už všeho dost... Všechno se opakuje pořád dokola. Stereotyp.
Deprese a další den pocit, že je všechno na lepší cestě. Ale není. A pak jsem zase na začátku.
Chci být zase šťastná. Ale nemám proč. Už ani nevím, kdo jsem.
Rok 2015 pro mě byl zatím nejhorší. Hodně jsem toho ztratila. Třeba iluze, naděje nebo pár přátel.
Nalhávám si, že 2016 bude jiný. Že to bude můj rok, že se něco změní. Ale sama vím, že to tak není.


zase nejím
pořád tam uvnitř je
a já pomalu zabíjím
všechny svoje naděje
...

Ztrácím naději, že se něco změní. Nic a nikdo nepomáhá.
Už se jenom potápím ke dnu.
Chci to všechno vymazat z hlavy a žít bezstarostný život jako dřív.
Ale už je asi pozdě.